Byla jsem nemocná, když mě sympatická rodina požádala o fotografování miminka. Počkali až se uzdravím a já jsem za to moc ráda. Zase jsem u fotografování miminka poznala fajn lidi, kteří mají blízko k muzice. A když se podíváte na předposlední fotografii - detail prstíčků té maličké, jako by naznačovala, že možná jednou také na něco zahraje...Kdoví, jestli bude po tátovi. V každém případě už teď je jasné, že když se táta objeví mezi dveřmi, vykouzlí na její tváři ten nejkrásnější úsměv na světě ;)